Jelikož u nás není žádné dětské hřiště, často improvizujeme. Úplně nejraději chodíme k řece pod most, dokážeme tam strávit celé odpoledne, tak rychle to tam utíká. Ten most má díry na odtok vody, které vedou dolů pod něj. A když někdo stojí pod mostem, na úžasném kamenném ostrůvku, a ten, co je nahoře, vezme vodu, kterou si přinesl v pytlíku, protože nic jiného s sebou neměl, a vylije ji do té odtokové díry, tak mají ostatní na tom ostrůvku báječnou sprchu. Je hrozná legrace čekat, koho to zrovna trefí! Potom do těch pytlíků chytáme rybky a všichni se jimi pokocháme, než je zase pustíme zpátky. Ale nejlepší je, když nás táta učí házet žabky s placatýma kamínkama. Mně se to tedy ještě nepovedlo, ale dětem ano. Je tam i koryto na odvádění vody, do kterého se dá nalít voda a pak sledovat, jak teče dolů; čím víc vody, tím lepší to udělá vlnu – to je teprve podívaná! Myslím, že tyhle zážitky jsou nezapomenutelné, a modlím se, aby jich bylo co nejvíc, protože já takové nezažila a chybí mi to.

J., mamka tří skvělých dětí

Mám tři skvělé dcery. Jedna mě inspiruje k psaní deníku, druhá mi pomohla vybrat pořádný nůž, třetí mi peče dobré muffiny. Čas, který jsem jim věnoval, když byly malé, se mi mnohokrát vrací, jsou součástí našeho rodinného týmu, dobrovolnice v našem rodinném centru i poradci (jsou mistryně v poskytování nevyžádané zpětné vazby). Inspiruje mě jejich poctivá důvěra v Boha, jejich zájem o druhé, rád si přečtu knížku, co mi doporučí, a poslechnu muziku, co mi nahrají na flešku. Bez nich bych byl odpojený od života mladé generace, uzavřený do nostalgie 80. a 90. let. 
Naše holky nejsou kouzelné, nepřeskočily pubertu, nejsou wandrwumenky. Ale učíme se mít na sebe čas a všechny problémy spolu probrat. Důležité věci probíráme i s Bohem na modlitbě.
Ježíš řekl: Co z toho člověk má, když získá celý svět, ale ztratí sám sebe. Vidím kolem sebe spoustu rodičů, kteří v honbě za něčím ztratily své zdraví, manželství, vztah s rodinou. 
Chci vás povzbudit: úspěch kdekoli mimo domov začíná úspěšným domovem. Začněte dnes. Modlitba má moc. Slova mají velkou sílu. Odpuštění uzdravuje. Bůh přichází na pomoc, kde člověk nestačí.

Dan, 42 let, táta 3 dcer a 1 syna, letos slavíme 20. výročí svatby

Každá volná chvilka, kdy můžeme být jako rodina spolu je pro nás DAR a užíváme si ji i na "obyčejné" procházce.

Helča

Moc rád s dětmi sportuji a mám radost, když vidím jejich pokroky. Na sjezdovce mi děti poprvé letos ujely, jsou rychlejší než já. Společné zážitky nás spojují podobně jako společná práce.

Petr, tatínek čtyř báječných dětí

Často mě nebaví uklízet, ale zato až se uklidí, je to pro mě lepší pocit, než když je neuklizeno. Jsem ráda, že do toho jdeme s rodinou.

Ester, 10 let

Vidím, že je dobré dávat dětem výzvy a nenechat je v pocitu "mně se nechce". Jako když jsme je vytáhli na běžky a naše Sára, která předtím kladla největší odpor, prohlásila: "Mami, mě to baví". A měli jsme všichni báječný čas. Často máme dobrý čas spolu, když to neplánujeme, jen tichý hlas ve mně v tu chvíli řekně: "běž za ní/ním". Tuhle jsem vylezla za dcerou na mezipatro, rozpovídaly jsme se nad její četbou a rozvinuly hluboká životní témata. To nás velmi sbližuje.

Napsala maminka

U nás v Rokycanech máme hezký park, vytvořený z bývalého hřbitova. Když jsme v neděli v podvečer přemýšleli, kam vyrazit, padla volba na "Plzeňskou bránu". Protože co nevidět měla padnout tma, vzali jsme klukům blikačky na kolo. Park, jemuž vévodí malý kostel, je večer moc pěkný. Právě osvětlený kostel mu dodává kouzelnou atmosféru. Když jsme ale po 17 h dorazili na místo, došlo nám, že v únoru si na tmu budeme muset ještě chvíli počkat. Co teď. Jelikož jsme měli s sebou tatínka, volba byla jasná. Nejdřív chvíli šermovat s klacky, potom hrát na honěnou a zatáhnout do toho i mamku a nakonec na schovku. Nejdřív pikal Daník. Maminka byla objevena záhy, ale kde je tatínek? Ukrývat se jen tak za stromy, to není hodno otcova formátu, ale stará hrobka s nenápadnou škvírou podél zdi už byla. Po malé nápovědě byl tatínek objeven, ale ten vyběhl odhodlán nedat se zapikat. Ale kde je pikola, kde je? Obrátil se na opodál postávající maminku. A maminka pobavena tím, že se opět projevil manželův orientační nesmysl, ukázala na opačný konec parku. Mezitím, co tatínek zmateně pobíhal mezi stromy a snažil se přijít na to, který to vlastně byl, maminka vysvětlila Daníkovi, že musí tatínka zapikat, a ten k němu doběhl o fous dřív než tatínek, který mezitím přišel na to, že byl oklamán. A byla tu odveta. Pikala maminka. Tatínek se tentokrát neprozřetelně schoval za strom a byl hned odhalen. Daník využil tatínkovy skvělé skrýše, ale byl také objeven a navíc maminka měla náskok. Když se ale blížila k pikacímu stromu, přiskočil tatínek a chytil ji, aby nemohla dál běžet. Nastal boj, kdy se maminka i přes sevření snažila na strom dosáhout, ale Daník nakonec doběhl včas. O chvíli později se rozsvítily lampy a my jsme mohli vytáhnout naše blikačky. To už se připojil i Štěpán, který do té doby bloumal po parku a hrál si s klacíky a červené i bílé světélko se rozcupitalo parkem kolem kostela a potom domů k večeři.

Tatínek, maminka, Daniel 5 let, Štěpán 2 roky

Daník je už několik dnů nemocný a pomalu docházejí nápady, čím zaplnit čas. Koukat na pohádky nejde pořád, číst s dvouletým bráchou poskakujícím po všem, co se mu připlete do cesty, taky moc dlouho ne, kreslit taky nevydrží déle než čtvrt hodiny, tak co? Ještě je tu plastelína. S tou si hrát sice maminku moc nebaví, ale co naplat. Kluky jo a často už na ni nevyjde čas, tak sem s ní. Kluci si chvíli modelují a maminka zatím zkoumá zásoby. Některé kusy už jsou úplně vyschlé a nedrží pohromadě. Tenhle kus hnědé je zase s něčím smíchán, takže se drolí, tak co s ním? Vyhodit? Ale to je přece ta hmota, u které psali, že plave na vodě a my to ještě nezkoušeli. Tak byla vyrobena malá loďka, špejle slouží jako stěžeň a kousek bublinkové fólie za plachtu. Lavorek, vodu a může se plout. Kluci nadšeně foukají do plachty a lodička cestuje z jednoho kraje na druhý. A pak si maminka vzpomněla, že kdysi dostala k vánocům lodičkové svíčky ze skořápek od ořechů. Vylovit sirky ze správné plechovky na lednici, zhasnout a rázem kolem plachetnice pluje i 5 barevných svítících lodiček. A i ta nezáživná část zimy v podobě rýmiček a kašlíků má najednou své kouzlo.

Napsala maminka